Václav Smolka

 Opus 2, koncertní varhanní pozitiv (I+P/4) pro T. Thona, Opava (léta 1993-5)

Rejstříková dispozice

Manuál C-d3 bez Cs,Ds, dělený na bas a diskant mezi c1 a cs1

Pedál C-d0, pevně zavěšený

Spojka MAN/PED pevná, počet píšťal 192
Transpozer +- 1PT, ladění 442Hz/15^oC, temperatura Neidhart 1724

Popis nástroje

Tento nástroj je koncipován jako rozebiratelný (a tedy i dobře transportovatelný) pozitiv, určený především pro interpretaci staré hudby jak sólo, tak i v komorním ansáblu. Ze stylových důvodů bylo požadováno současně dvojí zásobování nástroje vzduchem: ze dvou čerpacích měchů na stropu pozitivu a ventilátoru ve spodním dílu skříně, přičemž regulace tlaku vzduchu by si měla s oběma systémy poradit. Nemělo se přitom jednat o truhlový pozitiv, ale pohledově o malé varhany se svými tradičními proporcemi a vybavené dvířky před prospektem (žaluziový efekt). Nástroj je tedy rozebiratelný na 4 základní díly, přičemž se formátově vejde do vozu Favorit-combi. Průřez největšího dílu má totiž 800x400mm. Ve spodním dílu jsou umístěny píšťaly C-H z Krytu 8´, ventilátor s ovládáním a pedálová mechanika.Ve středním dílu je umístěna klaviatura s paprskovou mechanikou, rejstříková traktura a ventilová komora s membránovým regulátorem tlaku, který poprve používá jako novinku kompenzaci poklesu tlaku vzduchu, který nutně u pružinových systémů nastává. Horní díl obsahuje mřížinu vzdušnice s píšťalnicemi a zbytkem registratury a pochopitelně píšťalový stroj. Strop tvoří odnímatelná platforma se dvěma čerpacími klínovými měchy (moldánky). Inovativní je dělení vzdušnice mezi vent. komorou a mřížinou- komora pak sice musí mít stropní desku s ventilovými otvory, je však napevno spojena s tónovou trakturou v jednom dílu pozitivu a proto nedochází k rozregulování mechaniky při transportu. Mřížina v horním dílu plní funkci základny pro píšťalový stroj a svou malou stavební výškou umožnila koncipovat architekturu skříně a prospektu co „nejvarhanněji“. Zásadní novinkou je způsob kompletace nástroje- jednotlivé díly se zasouvají do sebe, přičemž dochází k utěsnění všech vzduchových vedení a vycentrování všech systémů navzájem zcela automaticky. Také rejstříkové ovládání je progresivní- rejstříky se ovládají dvojitými páčkami vlevo a vpravo od klaviatury a umožňují ovládat rejstřík jako celý a stejně tak i dvěma prsty jedné ruky jako dělené. Jejich ergonomické umístění a různá délka umožňuje na malé ploše rychlou registraci bez toho, že by si zavazely. Pro zvukovou stránku platí totéž, co je uvedeno u op.1, tedy že vzhledem ke skromné dispozici se nabízí možnost vybočit z ustáleného kánonu a místo dokonale vyrovnané řady tónů jednoho charakteru vytvořit mírně a plynule se měnící. Toho lze dosáhnout variabilní menzurací průřezů i poměru stran dřev. píšťal. Tím se mění poměrná šířka labia a hloubka píšťaly, tedy charakter a nosnost tónu. Navíc dělení rejstříků mezi c1 a cs1 dává varhaníkovi u vhodných skladeb využít možnosti odlišné registrace basu a diskantu. Historické nástroje jsou obvykle zvukově chudší, protože jejich menzurace píšťal sestává z transpozic stejné menzury o příslušný interval. Použita je nerovnoměrná temperatura Neidhard 1724 se záměrem stylově interpretovat historickou hudbu. Vzhledem k předpokládanému přemisťování nástroje (a tedy potřebě rychého a častého dolaďování) jsou kovové píšťaly řezány na tón, ovšem včetně „V“ výřezu na konci, který umožňuje opakované dolaďování růžkem bez rizika narušení intonace deformací píšťaly. Ty jsou proti pohybu zajištěny v rastru „klíčem“ –mají na noze doletován praporek a pootočením píšťaly v rastru dojde k jejímu zajištění. Jejich stabilitu ladění pojišťuje vsazení píšťal do kónických, na míru vypálených otvorů. Tento způsob požívám u všech svých nástrojů, a to i přes svou pracnost. Manuálová klaviatura má sice normovanou šířku a rozteč kláves, délka je však zkrácena, jak tomu bylo u starých pozitivů. Kromě dělení na bas a diskant je ještě celá mechanicky posouvatelná o +- jeden půltón, aby bylo možné se adaptovat na ladění dalších nástrojů v komorním orchestru. Potah spodních kláves  je palisandrový, horní klávesy jsou ebenové.